Oni se IAS 32, 39 a IFRS 7 berou dohromady. IAS 39 řeší účtování / klasifikaci (recognition) a ocenění (measurement) neboli samotný účetní postup. IAS 32 řeší vykazování (presentation) neboli to, co se objevuje v rozvaze. Nakonec, IFRS 7 řeší doprovázející informaci (disclosure) neboli to co se objevuje v příloze.
Proč se IASB rozhodnul IAS 32 rozdělit do dvou standardů (IAS 32 kdysi řešil jak presentation tak disclosure)? Oni tvrdí že k tomu měli dobrý důvod, ale podle mého pouze zbytečně zkomplikovali situaci. Kdyby to bylo ne mne, já bych všechny tři standardy spojil, ale mne se na můj názor nikdo obvykle neptá.