Ja sa domnievam, že ešte väščí problém bude mať tento dospelý nadaný jedinec so svojím okolím, ako okolie s ním.
Bol zaujímavý rozhovor s Dr. Kateřinou Cajthamlovou.kde sa vyjadrila presne k tomuto jej osobnému problému. Má IQ 156.
Ide o starší článok, a zrejme bol medzičasom krátený, lebo práve časť, kde opisovala ako sa zariadila sama so sebou v kontakte s inými ľuďmi tam chýba. Niečo však zostalo.
"Trpěla jste, protože vám nikdo nerozuměl?
Je nepříjemné, když rozumíte, co vám člověk říká, odpovíte mu svou složitou konstrukcí a on se najednou lekne, jak to můžete vědět, a začne se vás bát. Vy ho začnete uklidňovat, a čím víc ho uklidňujete, tím víc se vás bojí. Tak jsem s lidmi začala mluvit jednoduše. Jenomže se mi to příčilo.
Proč?
Jak bych vám to přiblížila: představte si třeba, že máte kaviár, srnčí kýtu, brusinky. Lidé k vám chodí a chtějí hamburger. Vy jim nabízíte svá tři jídla, ale oni se vás začnou bát a označovat vás za člověka, který jim nechce dát najíst. Jenomže já nechtěla rozdávat hamburgery.
Jak jste se s tím vyrovnala?
Když zůstanu u příkladu s jídlem, tak jsem se naučila jim nabídnout hamburger, ve kterém byla srnčí kýta s brusinkama. A oni řekli: "Sakra, tam uvnitř je něco moc dobrého" a sundali housku. Měla jsem kolem sebe tlustou bariéru a musela jsem se naučit za ni občas někoho pustit.
Jak ta bariéra vznikala?
Od dětství se mě všichni báli a já nevěděla, co s tím. Uzavírala jsem se do sebe čím dál hlouběji. Pacientům dnes vysvětluji, že čeho se bojíme a čemu nerozumíme, to házíme odmala do velkého černého pytle. Společně ho teď otevíráme a na jeho obsah koukáme dospělýma očima.
Zdroj:
http://ona.idnes.cz/mou-drogou-neni-...spolecnost_jup
.
Mala som priateľku z útleho detstva. Celý proces likvidácie svojej izolácie
týchto ľudí v dospelosti som zažila na nej. Videla som, že pochopila, ak chce existovať, tvrdo sa musí ostatným prispôsobiť, znížiť svoje nároky na rodinu, kolegov, a žiť prakticky vedome na dvoch rovinách zároveň.
Bola dlho jediným človekom, s ktorým som sa mohla porozprávať o všetkom. Bez akejkoľvek nudy.
===================
Riziko si musí zvážiť sám.
Ak sa dieťa správa sebecky (t.j. presadzuje svoje normy ktoré sú prinajmenšom divné, no trvá na ich rešpektovaní), tak to bude mať v živote ťažké...dalo by sa kľudne povedať, že aj napriek inteligencii je to ešte stále decko.
Ak sa DOSPELÝ správa sebecky............zvyšok platí.
===============
Niekto má aj dva červené diplomy...