Po prečítaní nižšie uvedeného skús stránku
http://www.gsxr.wz.cz/lesteni.htm
Eloxování :
Elektrolytickou oxidací neboli eloxováním získáme povrch, který nejen vzdoruje korozi a lze ho i barvit, ale navíc docílíme tvrdosti povrchu, která se blíží tvrdosti skla. Pracovišť, která kutilům tuto službu v malém poskytují, spíše ubylo, a tak většinou nezbývá než se do toho pustit vlastními silami. Není to ostatně tak těžké. Výrobek nejdříve na několik minut ponoříme do 10-20% roztoku hydroxidu sodného (NaOH). Získáme jej rozpuštěním 100-200g pevného NaOH koupeného v nějakém lepším obchodě s fotopotřebami v 800-900ml vody. Protože eloxovaný předmět bude sám tvořit elektrodu, uchytíme jej za jeden konec hliníkového vodiče, opláchneme ve vodě a ponoříme do velké, skleněné, hliníkové nebo polyetylenové nádoby vhodných rozměrů s přibližně 22% roztokem kyseliny sírové (H2SO4). Ten získáme třeba tak, že k 520ml kyseliny, který se prodává do olověných akumulátorů, opatrně přilijeme 350ml vody (destilované). Výsledná hustota roztoku by se měla v každém případě pohybovat kolem 1,155 gcm-1.
Do tohoto roztoku ponoříme ještě druhou elektrodu – nejlépe hliníkový plech svinutý do válce kolem stěny nádoby. Pokud je nádoba z hliníku (resp. ze slitiny hliníku), může sama tvořit elektrodu. Za zdroj proudu pro vlastní eloxaci poslouží i obyčejná nabíječka akumulátorů, výhodná je možnost měřit proud, či jej dokonce regulovat. Eloxovaný předmět bude anodou(+), druhá elektroda katodou(-). Nejlépe je ponořit nádobu ještě do další, větší kádě se studenou vodou, protože při průchodu proudu dochází k ohřívání roztoku, což celý proces značně zpomaluje.
Pak už můžeme zapnout proud. Samo eloxování trvá od 5 do 100 minut, záleží na velikosti proudu, velikosti povrchu součástky a také na tom, jak se nám podaří udržet teplotu roztoku kolem 20°C. S délkou procesu asi bude nutné z počátku trochu experimentovat.
Nakonec součástku vyjmeme, opláchneme a obarvíme – nejlépe povařením v barvivu DUHA, které se používá k barvení umělých tkanin. Dobrých výsledků dosáhneme obvykle s černým barvivem. Teprve pak je možné se součástky dotknout rukou, protože jinak každá mastnota způsobí světlou skvrnu. Předmět na závěr ještě povaříme v destilované vodě (asi 10 minut), usušíme, potřeme libovolným olejem a vyleštíme kouskem flanelového hadříku. Získáme tak součástku či konstrukční prvek, který se svými vlastnostmi blíží nerezu, při podstatně nižší ceně a snazším opracování.