Nemyslel som to ironicky.

Na tých oknách to takto pekne vlhne cez plastovú krytku vonkajšieho parapetu v styku s oknom býva diera cca 0,5 x 0,5 cm.Treba tam natlačiť silikón.(podľa druhu krytiek).

Svojpomocne nemám čas aj keď by som to určite zvládol/drevo niesom/ ,ale Ytongu sa bojím jak čert krížaOtec robil v Hutné Stavby Košice /12.000 zamestnancov/ 35 rokov od funkcie majsta po výrobného námestníka, má dom z voštinky , asi by ma vydedil keby som postavil dom z Ytongu

Ja mám všetky steny 350mm priečky 150 mm plná tehla ako opačujem tak opačujem necítim rozdiel.

na tej fotke je zatepleny dom?

teda neviem ako ste na toto prisli ,,ale....

jedine ,co je v tej tabulke jasne, ake maju jednotlive typy polystyrenov vlastnosti. Do akej miery ma zvacsovanie sirky izolacie aby to malo zmysel sa tu nedocitate.

sucinitel prestupu tepla pre cisty polystyren:

100mm 0,38 W/m2K 250m2 = 1900W
150mm 0,25 W/m2K 250m2= 1267W
cize rozdiel 0,13 W/m2K , co robi rozdiel pri vonkajsej teplote 0st a vnutornej 20st 2,53W/m2 cize pri 250m2 630W.

sucinitel prestupu tepla pri porotherme 38cm (R=2,55) a polystyrene:

0mm 0,39 W/m2K 250m2 = 1961W
100mm 0,19 W/m2K 250m2 = 965W
150mm 0,15 W/m2K 250m2 = 770W

rozdiel medzi 10cm a 15cm je 0,04 W , pri 20st rozdiely na 250m2 195W.


Tu je jasne vidiet, ze zateplovat zmysel ma.. ale aj to ze cim lepsia tehla, alebo samotny mur ,tym rozdiel medzi vacsimi hrubkami dalsej izolacie (10cm a 15cm) prestava mat pomaly zmysel.

ale ak niekto postavi obvodove mury z 30cm tehly, alebo este lepsie z betonovych tvarnic, tak tam ten zmysel je.

http://www.kanadskedomy.sk/web/index...ov-vo-vystavbe
co vy ludia na toto? mne sa to zda mrhanie ocelou,ale som zvedavy na vase nazory...

Pivko v prvom rade je to zlá otázka, na ktorú sa nedá jednoznačne odpovedať. Tým Ti nechcem nič vyčítať. Ak Ti niekto dá konkrétnu hrúbku, tak sa buď do toho nerozumie, alebo Ťa zavádza(v žiadnom prípade odpovede "majstrov": "trojka stačí, ale my už dávame päťku" . V prvom rade musíš ujasniť, aké vlastnosti od domu očakávaš. T.j. koľko považuješ za rozumné straty domu, alebo či chceš nízkoenergetický dom alebo nebodaj pasívny. Z týchto údajov sa následne dá vypočítať, aké hrúbky zateplenia potrebuješ. A to nielen steny, ale aj strop, podlaha + aké okná. Následne na to vybrať spôsob kúrenia(plyn, elektrina, drevo) a k tomu nadimenzovať kotol a pod.
Čísla z brucha majú za následok neskoršie otázky typu: Mám pleseň pod EPS,kotol mi nestíha, alebo naopak kotol stále cykluje...
Na hrúbku múrov Ti dá odpoveď statik. No a tepelné straty si daj porátať projektantovi, ale trvaj na tom, keď už mu za to platíš, nech to spraví riadne.

Ja už som to tu písal, že neidem do tehly 30 koli tomu že je lacnejšia/viem kúpiť aj 38čku za super cenu/ale že staviam dosť malý dom a chcem ho aspoň z vnútra o tých zopár cm zvačšiť.

Súhlas. Pri murive s vyšším tepelným odporom, však nastáva problém s rosným bodom, pri nedostatočnej hrúbke zateplenia. Takže tam už ani nejde tak o lineárne zvyšovanie tepelného odporu, ale o posun rosného bodu do EPS.

Vacsinou mas dobre prispevky, ale tentokrat to ozaj nevyslo. EPS100 a EPS150 je oznacenie polystyrenu, nie jeho hrubka! EPS70F je na fasady, EPS100S je na podlahy a podobne. Hlavny rozdiel je v hustote a tvrdosti, ale izolacne vlastnosti sa nejako zasadne nelisia, preto Tvoj vypocet neukazal opodstatnenie pre zateplenie

ciners: klasicka montovana stavba. zatial sa robia vacsinou len distribucne centra, markety, polyfunkcne budovy ,,ale ked vedia postavit halu 100m x 30m , tak postavit domcek 10x12m nemoze byt ziadny problem.

dobra je ta fotka, ako 4 chlapi drzia ten velky vaznik. az som mal dojem ,ze je to z hlinika. Je to ale trochu dost drahe.

38 tehla s 8cm mineralnou vlnou nema rosny bod v murive ani v izolacii.

Môžeš sem hodiť ako si na to prišiel?

A kde ho má

nema.. v tej skladbe rosny bod nevznika-vodne pary volne prechadzaju konstrukciou

Analyticko graficke riesenie pre posudenie kondenzacie vodnej pary:
1.vypocet priebehu teploty v stene
2.vypocitame difuzne odpory jednotlivych vrstiev skladby steny
3.v mierke difuznych odporov vykreslime jednotlive vrstvy
4. vykreslime priebeh tlakov vodnej pary prisluchajucich k teplotam vypocitanim v kroku 1 (tieto tlaky su v tabulke v STN730540)
5.Urcime tlaky nasytenych vodnych par
6.uvazime podla nasledujucej podmienky,ci nastava kondenzacia:
Vodná para nekondenzuje v stavebnej konštrukcii vtedy, keď je
v každom mieste konštrukcie čiastočný tlak nasýtenej vodnej
pary pd,sat,x vyšší ako čiastočný tlak vodnej pary pdx . Platí teda:
p > p (Pa)
d,sat,x dx V prípade, že sa v konštrukcii vyskytujú miesta, kde čiastočný tlak
nasýtenej vodnej pary pd,sat,x je menší ako čiastočný tlak vodnej pary
pdx , kondenzuje v konštrukcii vodná para. Platí teda:
pd,sat,x ≤ pdx (Pa)
7.ak nastava, spocitame mnozstvo skondenzovanej vodnej pary.

Ziadny rosny bod, ale zona kondenzacie a mnozstvo skondenzovanej pary. Rosny bod sa posudzuje na povrchu konstrukcie.

neviem ci to niekomu pomoze, je mozne ze som tam dal zlu skladbu steny.. teplota je tam az -15 co v BA nehrozi.

Skladba konstrukce (od interiéru) :

Číslo Název D[m] L[W/mK] C[J/kgK] Ro[kg/m3] Mi[-] Ma[kg/m2]
1 Omítka vápenná 0.0150 0.8700 840.0 1600.0 6.0 0.0000
2 Supertherm 38 0.3800 0.1440 960.0 800.0 7.0 0.0000
3 Rockwool Fasro 0.0800 0.0450 840.0 100.0 2.0 0.0000
4 Baumit vnější 0.0030 0.8000 850.0 1800.0 12.0 0.0000

Okrajové podmínky výpočtu :

Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : 0.13 m2K/W
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi : 0.25 m2K/W
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : 0.04 m2K/W
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse : 0.04 m2K/W

Návrhová venkovní teplota Te : -15.0 C
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 22.0 C
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 83.0 %
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 55.0 %

Měsíc Délka[dny] Tai[C] RHi[%] Pi[Pa] Te[C] RHe[%] Pe[Pa]

1 31 21.0 54.8 1362.1 -1.7 80.9 429.0
2 28 21.0 57.2 1421.8 0.6 80.4 512.7
3 31 21.0 57.1 1419.3 5.3 78.6 699.8
4 30 21.0 59.4 1476.4 10.7 75.8 974.8
5 31 21.0 63.6 1580.8 15.6 72.2 1278.9
6 30 21.0 66.9 1662.9 18.6 69.2 1482.2
7 31 21.0 68.8 1710.1 20.3 67.1 1597.5
8 31 21.0 68.2 1695.2 19.7 67.9 1557.6
9 30 21.0 63.4 1575.9 15.4 72.4 1266.1
10 31 21.0 58.9 1464.0 10.0 76.2 935.2
11 30 21.0 57.0 1416.8 4.5 78.9 664.3
12 31 21.0 57.2 1421.8 -0.1 80.5 487.4


Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let : 1


TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :

Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:

Tepelný odpor konstrukce R : 4.44 m2K/W
Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 0.217 W/m2K

Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.24 / 0.27 / 0.32 / 0.42 W/m2K
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.

Difuzní odpor konstrukce ZpT : 1.5E+0010 m/s
Teplotní útlum konstrukce Ny* : 2299.1
Fázový posun teplotního kmitu Psi* : 22.0 h


Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:

Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : 20.04 C
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p : 0.947

Číslo Minimální požadované hodnoty při max. Vypočtené
měsíce rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: hodnoty
--------- 80% --------- -------- 100% ---------
Tsi,m[C] f,Rsi,m Tsi,m[C] f,Rsi,m Tsi[C] f,Rsi RHsi[%]

1 15.0 0.735 11.6 0.584 19.8 0.947 59.0
2 15.7 0.738 12.2 0.569 19.9 0.947 61.1
3 15.6 0.658 12.2 0.439 20.2 0.947 60.1
4 16.2 0.538 12.8 0.203 20.5 0.947 61.4
5 17.3 0.318 13.8 ------ 20.7 0.947 64.7
6 18.1 ------ 14.6 ------ 20.9 0.947 67.4
7 18.6 ------ 15.1 ------ 21.0 0.947 69.0
8 18.4 ------ 14.9 ------ 20.9 0.947 68.5
9 17.3 0.334 13.8 ------ 20.7 0.947 64.6
10 16.1 0.555 12.7 0.242 20.4 0.947 61.0
11 15.6 0.673 12.2 0.464 20.1 0.947 60.1
12 15.7 0.747 12.2 0.584 19.9 0.947 61.3


Poznámka: RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.


Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)

Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní: i 1-2 2-3 3-4 e

tepl.[C]: 20.0 19.9 -0.7 -14.7 -14.7
p [Pa]: 1453 1413 224 153 137
p,sat [Pa]: 2343 2324 574 170 170

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.

Množství difundující vodní páry Gd : 8.938E-0008 kg/m2s


Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:

Roční cyklus č. 1

V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

Dobrý soft. Možno by nezaškodilo spočítať aj pre iné skladby materiálov. Tehla + EPS, Ytong+EPS. Výpočtová teplota -15C je s ďalekou rezervou aj pre Helsinky. Zrejme by stačilo použiť priemernú teplotu počas vykurovacieho obdobia, ktorá je v Blave odhadujem okolo +4C. Ale to závisí asi aj od softu. Aký soft si použil?

Aha až teraz som si všimol. Z údajov výpočtu vyplýva, že -15C bude zrejme max teplota a soft používa už priemerné teploty. Takže tie Hesinky asi nie.

Zrejme TEPLO 2009 - http://www.kdata.cz/index.php?strank...log&produkt=76