...že také humorné ránko som dávno nemal ....

Stránku dávam do záložiek ....


Hlášky jak sviňa.....
...ale na druhej strane je to aj smutné , lebo to , čo tí dvaja ( ale aj ostatné celé v riti ) predvádzajú v tých médiach ???
...sorry , ale ja osobne som na tyčku ...
...okamžite diaľkač funguje , na poniektoré relácie je alergický...

Aktuálne: Adventný kalendár

[QUOTE=KoxXxo;2194103]Aktuálne: Adventný kalendár
[/Q

Mne by takýto kalendár dlho nevydržal.

[QUOTE=220870;2194367]Šak nemusí dlho, len do Vianoc. Veď je adventný čas, čas prípravy na sviatky, takže obmedzenie jedenia i pitia, aby sa na hody viac do nás zmestilo.

Zaujímavá kombinácia:

nedá sa zistiť čo je na tých dverách napísané?

http://dom.bazos.sk/inzerat/20475418...tor-diesel.php

Krompachy

a tam tými malými písmenkami?

http://www.vbreality.sk/stranka/ponuka/

aj nadporučík MIKI Hric odporúča...

Ako klobúk dolu dobrý marketing...

Manželský pár, oba kolem 60 let, slaví své 35. výročí svatby v malebné tiché romantické restauraci.
Náhle se na jejich stole objeví drobounká krásná víla a říká:
"Protože jste byli takový vzorný manželský pár a protože jste celou dobu jeden druhého milovali, splním každému z vás jedno přání."
Žena zamilovaně řekne: "Já chci cestovat po světě se svým milovaným manželem."
Víla mávla kouzelnou hůlkou a puf! V ruce se jí objevily dva lístky na Queen Marry II.
Muž se na chvíli zamyslel a pak řekl:
"Tohle vše je samozřejmě velmi romantické, ale příležitost jako tato už nikdy nepřijde. Je mi líto, má lásko, ale mým přáním je mít ženu o 30 let mladší, než jsem já."
Žena i víla byly hluboce zklamány, ale přání je přání. Víla tedy mávla svou kouzelnou hůlkou a - puf! Manželovi bylo najednou 92 let.

Morální ponaučení plynoucí z tohoto příběhu:
Muži, kteří jsou nevděční parchanti, by neměli zapomínat, že víly jsou ženského rodu.

Otestujte sa - vedomostný striptíz

STARÝ JSI KDYŽ...

ti tvůj miláček řekne, "Pojďme nahoru a pomilujme se,"
a ty odpovíš "Vyber si jen jedno, obojí nezvládnu!"

KDYŽ...
Tví přátelé obdivují tvé nové boty z krokodýlí kůže a ty jsi bos.

KDYŽ...
se podíváš na sexy ženskou a tvůj kardiostimulátor otevře dálkově
ovládaná garážová vrata.

KDYŽ...
si sundáš podprsenku a všechny vrásky na tvé tváři zmizí.

KDYŽ
je ti jedno kam jde tvá žena, jenom když nemusíš jít s ní.

KDYŽ...
ti říká abys zpomalil tvůj doktor a ne policista.

KDYŽ...
"Trochu se rozparádit" znamená že si dnes nemusíš dát žádné vlákniny.

KDYŽ...
"Mít štěstí" znamená že si vzpomeneš kd e jsi na
parkovišti nechal své auto.

KDYŽ...
"Celou noc" znamená, žes nemusel vstát a jít
se vyčůrat!

Slogan dne:


OPTIMISTÉ se ještě učí anglicky.
PESIMISTÉ už šprtaj rómštinu.
REALISTÉ se učej střílet.............

...........

Ortodoxná nitránčina

Aj keď ste neni šecci z Nitry, dovolím si jeden svoj príspevek venuvať dialektu, na kerom som odrastau. Ňé šecci sa k nemu hlása s takú radosťú jak já alebo zopár ďalších predstavitelov ortodoxnej nitránčiny. Jenna vec je vyprávať po nitránsky. To ví každý. Ortodoxná nitránčina je druhá vec. Medzi jej predstavitelov radím mená jak Buben, Pišta, Aneta, ale aj Emu, Medvedík a moja maličkosť. Rozdíl je v tom, že pokál ortodoxná nitránčina a nitránčina majú rovnaký rečový základ a vyznávajú rovnaké pravillá, ortodoxná nitránčina je o volačo agresívnejšá, a nelakne sa ani v cudzom prostredí.

Gramatické pravillá spoločné pre nitránčinu aj ortodoxnú nitránčinu

1. mäkké l neexistuje, tam de je v spisovnej slovenčine „ľ“, nitrančan poví l
2. dvojhlásky neexistujú, namísto „ie“ poví „é“ resp. „í“ (napr. „mléko“, „nevím“), namísto „ia“ použije „á“ (napr. „vác“), namísto „iu“ prečíta „ú“ (napr. „najlepšú“)
3. ô sa číta ako ó (napr. „vól“, „škólka“, „mócť“)
4. „il“ na konci slovés v minulom čase sa číta „eu“, u ortodoxnej nitránčiny dokonca „ev“ (napr. „hovoreu“ resp. „hovorev“, „peu“ resp. „pev“), „al“ ako „au“, resp. „av“ („nedovolau“, „pomáhav“), „el“ ako „eu“, resp. „ev“ („dospev“, „natreu“) a pod.
5. „dl“ sa číta ako dvojité l, „dn“ ako dvojité n. Toto pravillo najlepšé dokumentuje tzv. prvá nitránska veta: „Pallo myllo vella umývalla“
6. po nitránsky neni „chcieť“, ale steť, čo zas ilustruje tzv. druhá nitránska veta: „Steš – nesteš, nehaj tak“
7. Nitran je len saláma, gdo vypráva po nitránsky je Nitrančan
8. samohláska „o“ sa často mení v nitránčine na „e“. Na toto sú dva vzory – vzor „breskyňa“ a vzor „švager“. Vzor „breskyňa“ sa použije v prípade, keď sa „o“ nachádza v prvej slabike slova, vzor „švager“ pre „o“ v druhej a ďalších slabikách slova. Ďalšé príklady: „zeber“, „vepchau“, (zober, resp. vopchal polla vzoru breskyňa), „svoker“, „pátek“ (svokor, resp. piatok polla vzoru švager).
9. Pozor! Žánne slovo sa nemóže meniť polla obidvoch vzorov (to by sa napr. ze Zobora mohou stať Zeber, čo by bolo na úkor zrozumitelnosti).
10. Zatál jedinou známou výnimkou z pravilla 9 je slovo „uterek“.
11. Ide sa „pri Tesco“ a „pri štadión“, a ňé „k Tescu“ či „ku štadiónu“ (nepripúšťa sa ani ponitránčené „ge štadiónu“).
12. Nitrančani si nelámu hlavu ze spodobuváním, ani z rytmickým krátením, takže keď napíšete slovo tak jak očujete, vóbec nespravíte chybu (napr. „gdo to bou?“, „to si de videv?“, „zedou si mi k...t“ – neni ani vzor breskyňa, ani švager, do by steu vedeť)



Pozn.: Slovo „ňé“ sa v nitránčine nemusí nevyhnutne písať s „ň“. Píše sa preto, aby si neznalí veci nestotožňuvali nitránčinu s trnafčinou, lebo mnohým to zní podobne a potom si myslá, že ide len o to hovoriť tvrdo. Nitránčina neni len o tom.

V čom sa teda líša klasická a ortodoxná nitránčina?

V zásade ide o prístup. Ortodoxnou nitránčinou hovorá tí, kerí sa za ňu nehanbá a navyše ju sťú presadiť, najmä v cudzom prostredí, a neváhajú pritom meniť aj místnu reč. Napríklad ortodoxný Nitrančan (ako Kopitar lebo Buben), si Prahe nedá „řízek u Břevnovského kláštera“, ale rízek pri Brevnovskom kláštore (všimnite si vynechanú prelložku „v“, kerú ortodoxní Nitrančani nepoužívajú, poveďá „som meste“, „som Nitre“). Ortodoxní Nitrančani sa též volakedy blysnú vetú, že: „Pri maluvaní som mala problém ze stropem aj ze stenáma.“ To je ale už ozaj ortodoxná nitránčina, s kerou keď sa cudzinec stretne, tak je v pazi či si toto prečíta alebo ňé, takže to nejdem rozširuvať. V tomto krátkom pojennaní o nitránčine som sa též nevenuval ollišnej slovnej zásobe. To je pre každé nárečí samozrejmosť.

Prof. RNDr. Ezechiel Kopitus, DrSc.

Jazykovedný ústav SAV