Zdieľajte s nami link na články z iných webov. Komentáre k linku budú zoradené podľa počtu hlasov, môžete využiť aj filter komentárov a zobraziť len komentáre od členov ktorých na Porade sledujete.
O BÍLÉ SEDMIKRÁSCE
Jedna malá sedmikráska měla v zimě tichou a teplou světničku po zemí.
Všechno si tam urovnala, k bílé postýlce dala kousek mechu pro
zahřátí, okno zatáhla jemnou pavučinkou. Podřimuje, choulí se do své
sukénky a najednou:
" Ťuk, ťuk, kap, kap, kap! " ťuká deštík na okap
" Deštíku, copak chceš? " " poznáš to až otevřeš!"
"Já vím, ty chceš, abych si šla s tebou hrát na palouk, ale to nejde.
Ještě zima neodešla." A jak to řekla, padla na ní nová dřímota. Spí,
usmívá se a znovu:
" Ťuk, ťuk, klep, klep, klep! " tiše ťuká paprsek
" Sluníčko, copak chceš? " " poznáš to až otevřeš!"
"Já vím, ty chceš, abych rozkvetla a smála se na tebe. Ale to nejde.
Hlína za oknem ještě studí." A jak to dořekla, usnula. Ani nevěděla,
kolik dnů prospala, když tu:
Paprskem kapičkou ťuká déšť a sluníčko. "Copak vy tu chcete
chcete zas?" " poznáš to, až pustíš nás !"
" Tak dobře, už jdu !" řekla malá spáčka. Odtáhla záclonku, otevřela
okno, chytila se slunečního paprsku, napila dešťové kapičky a už
stála v zelené trávě.
Uviděly ji děti, chytily se za ruce a hned se točily.
" Vyrostla nám zčista jasna sedmikráska sedmikrásná, maličká
kytička v zelených botičkách, ve žlutém klobouku na čerstvém
palouku !"