mareko Buchač, Ty nikdy nesklameš. Bez Teba by tu bola asi nuda :-).
Ale tomu čo píšeš o pilotoch stíhačiek pochopiteľne verím. Príde mi zábavné, ako sme sa od vyhliadkového letu (možno 10 minútového) dostali až k stíhačkám. Ale človek sa tu dozvie aj veci, o ktoré by sa možno v živote nezaujímal. Peknú nedeľu všetkým.
...hm ...snáď by som niečo mal vedieť ...aspoň minimum ( nie moja špecializácia bola ) o tých stíhačkách ...
Gina Er a let balónom? to hádam nie je až tak nebezpečné...či?
Pokud vzlétáme balónem vzhůru, začíná vzduch postupně řídnout jak s narůstající nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak. Ve vzduchu je obsaženo méně kyslíku a nižší tlak jej netlačí dostatečně do krve. Naše tělo začne pociťovat nedostatek kyslíku. Co by se stalo, kdybychom stoupali balónem do větších výšek? Omezíme se pouze na jevy spojené s tlakem vzduchu, nebudeme brát v potaz že bychom rovněž zmrzli.
Už od nadmořské výšky 3 000 by nás bez ochranné kyslíkové masky začala bolet hlava a začaly by problémy s dýcháním. Ve výšce kolem 5 500 m by nedostatečné okysličování mozku vyvolávalo čím dál prudší bolest hlavy a dýchalo by se nám velmi těžce.
V 7 600 m bychom začali lapat po dechu a z naší krve by se začaly uvolňovat plyny v ní obsažené, které by způsobovaly záchvat kesonové nemoci (podobně jako u potápěčů).
Nad 9 000 m bychom bezkyslíkové masky upadli do bezvědomí.
Pokud bychom se dostali s dýchacím přístrojem a termooblekem až do výšky 19 000 m klesne tlak vzduchu natolik, že bod varu vody klene v závislosti na tlaku až na 37°C. To je obvyklá teplota lidského těla došlo by až k varu naší krve.
Jak je možné, že dopravní letadla létají obvykle ve výšce 10 km a pasažéři letadla nepociťují žádné zmiňované problémy? Letadla používají takovéto výškové hladiny, aby se vyhnula rozmarům počasí v nižších výškách a rovněž kvůli lepší práci tryskových motorů v řídkém vzduchu.
Pro snadné dýchání je na palubě letadla neustále připravována zásoba vhodně natlakovaného vzduchu, který je dodáván do prostoru pro cestující. Mezi okolím letadla a jeho vnitřkem je vysoký rozdíl tlaků. Aby se zmenšil tlak na trup letadla, není tlak vzduchu v prostorách pro cestující stejný jako u hladiny moře. Cestující mohou během stoupání či klesání letadla vnímat slabý tlak v uších, jak posádka nastavuje změnu vnitřního tlaku. Aby byli cestující ušetřeni těchto nepříjemných okamžiků, mohou žvýkat žvýkačky nebo cucat bonbony, které letušky rozdávají. Při letu ve velkých výškách je v kabině tlak odpovídající výšce asi 2100 až 2500 metrů nadmořské výšky. Udržovat v letadle přetlak na úrovni země by bylo technologicky náročné a letadlo by bylo příliš namáhané.
Už při rozjezdu letadla po letištní ploše se na tuto hodnotu tlak postupně snižuje a těsně před přistáním se opět tlak zvyšuje na hodnotu tlaku vzduchu při na daném letišti.
Do letadla je přiváděn vzduch z kompresorové sekce tryskových motorů, vzduch se následně ochlazuje chladícím systémem a jeho tlak se redukuje pomocí ventilů. Po koloběhu vzduchu v letadle je jinými ventily vydýchaný vzduch vypuštěn do atmosféry.
Vzduch v letadle má poměrně nízkou relativní vlhkost, proto také letušky nabízejí cestujícím hodně pití.
Kdyby došlo k dekompresi, například při výbuchu a následném poškození pláště letounu, letadlo by muselo rychle klesat do letové hladiny 3000 metrů. Při nízkém tlaku hrozí hypoxie (nedostatek kyslíku), kterou podle lékařů postižený nerozpozná, protože je ovlivněn jejím vedlejším efektem, euforií. Při případném náhlém snížení tlaku v letadle dojde k automatickému vypadnutí kyslíkové masky ze schránky pro každého cestujícího.