Nie, niektore veci nemienim podsuvat len tak. Informacie su byznis.....a nepadaju iba tak z neba........ a najma nie KNOW-HOW. Samozrejme, ze nie je problem, ak nemas zaujem.

Dovolím si komentovat, jakožto zástupce výrobce.
Je potřeba číst informace celé. V textu je celkem jasně uvedeno, že z náměru prvního snímače se určuje podíl úhrady.
Viz: Z náměru druhého snímače se pouze počítá přímo měřená teplota místnosti a její integrál.

Rozhodně nepoužíváme rozdíl teplot ani přímo měřenou teplotu místnosti ke stanovení úhrady. Jedním z důvodů je ten Vámi uvedený. A hlavně teplotní čidlo směrem do místnosti je uživatelem snadno ovlivnitelné tudíž zcela nedůvěryhodné. A toto je třeba si říkat u všech "dvoučidlových" indikátorů, které tento údaj k výpočtu úhrady používají.

Podľa vášho vyjadrenia je podstatné čídlo, ktoré ovplyvňuje teplota vykurovacej vody, ktorá pretiekla radiátorom a dodala teplo do miestnosti, bytu, domu. To teplo zaznamenal fakturačný merač. Dom, vlastníci musí náklady za teplo uhradiť dodávateľovi.

K inému by rád vaše stanovisko. Požiadal by Vás, ak je to možné.

Na Slovensku máme vyhlášku, ktorá hovorí o rozpočítaní dodaného tepla a aj o rozdelení nákladov za teplo. Sú to rozdielne veci, ktoré spolu súvisia.

Kadiaľ sa dostane podstatná časť dodaného tepla do miestnosti, bytov, domu nám indikujú prístroje pomerového merania a počet nameraných, zaznamenaných jednotiek, ks.

Ak chceme ako - tak rozpočítať dodané teplo je treba brať do úvahy to, čo je v dome, výkon radiátorov a vzdialenosť od fakturačného merača. A na čo pôsobia z vonku poveternostné podmienky, ochladzovaná plocha. Výsledok je percentuálna odchýlka od priemeru, rozdelenia podľa m2. U nás najnevýhodnejší byt -26 %, najvýhodnejšie 13 %. V priebehu roka si môže každý vlastník skontrolovať, či je jeho stav nameraných jednotiek v rozmedzí jeho percentuálnej odchýlky. Teda čí dostatočne vykuruje svoj byt radiátormi v miestnostiach, byte a odoberá teplo efektívne, neplytvá s ním.

Iná vec je rozdelenie nákladov. V skutočnosti dopadli uvedené byty takto najnevýhodnejší -23 %, najvýhodnejší, prvý -10 %, druhý 70 %. V dome maximálna odchýlka -80 %, vnútorný byt, maximálna 142 %. Najprimitívnejší spôsob úpravy rozdelenia nákladov je časť nákladov rozdeliť podľa m2 a zbytok podľa výsledku pomerového merania. Znížia sa rozdiely v úhradách jednotlivých bytoch. Nič iné, čo sa týka tepla, to v dome nerieši.

Vidím to trocha inak, nie dve zložky, ale sedem zložiek. Každá ma svoje zdôvodnenie, svoju funkciu v rozdelení nákladov a hospodárení s teplom v dome.

1. Rozdelenie podľa m2. V spoločných priestoroch sú tri radiátory. Náklady na ne sa vypočítajú priemer nákladov na jeden radiátor v dome 0,6 %, spolu 1,8 % nákladov domu.

2. Pri schodišti v každom vchode je radiátor. Náklady na každý ktorý sa používa 0,6 %. Rozdelené sú podľa počtu bytov, všetky byty majú rovnakú výmeru.

Na týchto radiátoroch by mohli byť aj pomerové merače, ale ich životnosť, hlavne pri schodištiach. Asi je lepšia len tá dohoda.

3. Vykurovanie stúpačkami. Z nákladov domu sa 15 % uhradí podľa plochy rozvodu tepla v byte, dodáva teplo do bytu, ktoré nie je merané a je ťažko merateľné. Vyššie byty majú menšiu plochu, teda aj úhradu z tých 15 %. Na vykurovanie stúpačkami pôsobí aj druha vec zohľadnená v koeficientoch polohy miestnosti. Každý byt má krokom, jedným percentom zohľadnenú vzdialenosť od fakturačného merača, najbližší 1 %, najvzdialenejší 9 %. Ak niektorý byt nekúri, nemerá mu jednotky a nemá odpis jednotiek. Ak kúri, vykuruje stúpačkou všetky byty pod sebou, počet jednotiek sa mu znižuje. Ale cena za jednotku sa zvyšuje, sumu za odpísané jednotky uhradia ostatné byty, aj on ale len v rozdiele ceny na jednotku.

4. Rovnomerné vykurovanie. Teda rovnomerná odchýlka od priemeru. Z nákladov domu sa 5 % rozdelí opačným spôsobom, kto má najviac jednotiek, ten platí naj menej a kto má najmenej, platí najviac z tých 5 %. Nepriamo to rieši aj prestupy tepla medzi bytmi. Tým spôsobom, že ak niekto má nulu, teda jednu jednotku vždy, uhradí s tých 5 % okolo 95 až 97 %. Takže každý si rozmyslí čí chce nekúriť ale platiť.

Prvé štyri zložky sú pevné dohodnuté v percentách a prepočítané na jednotky.

5. Ak si odpočítame prvé štyri dohodnuté zložky, ostane uhradiť podľa pomerového merania 76,4 % nákladov domu. Náklady sú rozdelené podľa dohody, odchýlky rozpočítania dodaného tepla. Ak niekto prekročí svoj priemer jednotiek, tak schválený odpis jednotiek má aj z plytvania. Ak nedokuruje byt, znehodnocuje si svoj byt, ale zároveň ohrozuje aj susedné byty, prípadnými plesňami. A tu je vidieť, že kto nedokuruje miestnosti, byt, alebo kto s teplom, energiou plytvá. Ako tomu zabrániť?


6. Treba si určiť, dohodnúť minimálny a maximálny limit jednotiek. Ak, niektorý byt prekročí svoj priemer jednotiek, tak o percento prekročenia sa mu napočíta počet jednotiek k jeho počtu jednotiek. To znamená, že potom sa mu bude zvyšovať počet jednotiek, ale bude sa znižovať cena za jednu jednotku. Tým sa zabráni zohľadňovanie plytvania.
Ak, niektorý byt nedostatočne vykuruje byt, pod minimálny počet jednotiek, pripočíta sa mu percentuálny rozdiel jeho priemeru jednotiek do sto percent. Teda na tých, ktorí nekúria sú v spôsobe dve páky, táto a zložka 4.

7. Nikdy sa nepodarí vonkajším a tým aj vnútorným bytom, ako skupinám spolu dosiahnuť priemerné náklady. Preto sa na základe konečného stavu jednotiek spriemeruje úhrada týchto skupín. Po tejto úprave súčet úhrad v skupine vonkajších bytov, tiež v skupine vnútorných bytov, ak sa vydelí počtom m2 v skupinách, výsledok je rovnaký, rovnaké náklady na jeden m2. Teda v dome nie sú výhodné a nevýhodné byty pri úhrade nákladov. Rozdiely v úhradách jednotlivých bytoch je spôsobený prístupom každého vlastníka k hospodáreniu s teplom, energiou v jeho byte podľa spôsobu rozpočítania dodaného tepla do domu.

Ako takýto spôsob rozdelenia nákladov funguje, je možnosť si pozrieť v téme: Teplo - všeličo, nie všetko. Príspevok 150 a 153.

A ešte jednu reálnu skutočnosť. Náklady na jeden Gj. sme mali už aj 750 Sk. Pred dvadsiatimi rokmi bol Gj. lacnejší o 97,2 %, stál 21 Kčs. Teda, štátny aparát uvoľnil cenu tepla, zároveň zaviazal zákonom, vyhláškou 206/1991, dodávateľov a odberateľov namontovať v domoch meraciu a regulačnú techniku. Zákon ľudí nepresvedčil, až cena tepla, niektorý to ani do teraz nemajú namontované a už nemusia.

V tej dobe sme boli presviedčaní, aký je stopercentný krok dopredu mať v dome pomerové meranie. Dnes, keď je cena za teplo, Gj. tam kde je, nás zasa niekto presviedča, že ten krok nebol až taký stopercentný a, že sa treba vrátiť o 60 % späť. Pomerové meranie využívať len na 40 %. Jasné, cena za Gj. zostane, ta nepôjde o 60 % späť.

Keď si ľudia povedia, 40 % nie! Pomerové meranie nemusí byť, tak nebude. Pre koho bude firma vyrábajúca pomerové meranie, vyrábať??? Tá firma sa uspokojí aj s tým, že ľudia budú ich prístroje pomerového merania využívať len na 40 %, ale za stopercentnú cenu.

A všetkým ostatným, ktorí sa podieľajú na správe domu to tiež neprekáža, Tiež majú uhradený stopercentný poplatok za správu.

To, čo si vlastníci kúpili, ako si rozdelia je len a len ich vec.

Ďakujem za odpoveď.

Z uvedeného nadpisu a z celého návrhu, který nám byl předložen k vyjádření, vyplývá řada nejasností, které nutně vedou ke zbytečným komplikacím znemožňujícím rozúčtování. Jak z nadpisu vyplývá, jedná se o rozdělování celkových vytápěcích nákladů domu na jednotlivé byty, nebo ještě lépe na jednotlivé místnosti.

Zásadní chybou je rozdělování na dodané teplo a rozdělování nákladů na teplo, i když je správně konstatováno, že tyto dvě rozdílné věci spolu souvisí. Jeho vstupní hodnota pro rozpočítávání je teplo vyjádřené cenou. Nerozpočítává se teplo, ale náklady na vytápění. Kriteriem pro rozdělení nemůže být podíl tepla, ale podíl nákladů vycházející z účelu vytápění. Tím vždy bylo a vždy bude dosažení žádané teploty v prostředí (místnosti) o určité velikosti (podlahové ploše). Pouze v případě, kdy energetická náročnost bytu by byla započítána do jeho ceny, nebo nájmu by se jednalo o rozpočítávání podle dodaného tepla. Taková úprava se ve SR i ČR zpravidla nepoužívá. Z toho vyplývá jednoduché pravidlo. Pokud ve stejně velkých místnostech je stejná teplota, má být v rámci jednoho domu stejná úhrada (stejný podíl) za vytápění, i když v okrajovém bytě potřebuje uživatel bytu dva až třikrát větší množství tepla k dosažení stejné teploty. Evropská norma EN 834 a EN 835 však chápe vytápění jako dodávku tepla a koeficienty polohy bytu vůbec nezná. Použití této normy je v ČR i SR fyzikálně pochybené, musí být proto rozúčtování doplňováno uvedenými koeficienty, které jen přibližně zahrnují skutečnost konkrétního domu (viz vyhl. 358/2009 SR).

K jednotlivým bodům:

ad1), ad 2) Použití poměrových měřidel na radiátorech ve společných prostorách je zbytečné a navyšuje neúčelně cenu. Údaje těchto měřidel se musí stejně rozpočítat všem uživatelům bytů.

ad 3) Vytápění stoupačkami a zahrnutí vzdálenosti těles od fakturačního měřidla.
V každé místnosti je různý podíl stoupaček na dodávce tepla a tím na teplotě místnosti. Poměrová měřidla, podle EN 834 se spouštěcí teplotou 26 ÷ 36 °C, nejsou schopné tyto rozdíly registrovat. Při vypnutých radiátorech mají nulovou vypovídací schopnost o úhradě za vytápění. Indikátory VIPA, vyvinuté na Technické univerzitě v Liberci mohou rozdíly v dodávce tepla při uzavřených indikátorech a tím i dosahované teplotě místnosti registrovat. Zahrnování vzdálenosti od fakturačního měřidla v rozsahu 1 % ÷ 9 % je nedůvěryhodné a představuje značnou komplikaci rozúčtování. Tady je nutno připomenout všeobecně uznávané pravidlo, že měřit a rozúčtovat se má tak jak je to účelné, nikoliv tak, jak je to možné.

ad 4) Pokud by existovalo rovnoměrné vytápění nemusela by být použita poměrová měřidla. Ve skutečnosti neexistuje rovnoměrné vytápění.

ad 5) Zahrnutí pevné úhrady podle m2 v tzv. základní složce v rozsahu cca 15 % ÷ 25 % celkových nákladů lze jednoznačně doporučit. Představuje vztah mezi plochou společných prostor a součtovou hodnotou obytných místností. Pevné stanovení základní složky 60 % celkových vytápěcích nákladů tak jak je uvedeno ve vyhlášce č. 358/2009 je důsledkem fyzikálních pochybení norem EN 834 a EN 835. Při nulových náměrech těchto indikátorů je uvedených 60 % dokonce nedostatečné a jsou požadovány hodnoty vyšší. To už ale není poměrové měření, ale základní neznalost. Indikátorům VIPA uvedené rozhraní 15 ÷ 25 % vyhovuje.

d 6) Podmínka limitních náměrů je správná, ale je nutno ji posunout do oblasti náměrů, nikoliv do oblasti úpravy náměrů. Jinak řečeno, náměry poměrových měřidel by měly být v rozsahu početně odpovídajícímu podílu možných teplot. Při podílu tmax = 26 °C, tmin = 16 °C a průměrné venkovní teplotě te = 5 °C bude podíl: (26-5)/(16-5)=21/11=1,9


Právní úprava by se neměla přizpůsobovat fyzikálně pochybeným náměrům, ale náměry měřidel by měly korespondovat s reálně dosahovanými teplotami.

ad 7) Vztah mezi vnějšími a středovými byty je možné dobře postihnout dosahovanou teplotou. Jak v úvodu uvedeno, měla by pro každou rozúčtovatelskou firmu, ale i pro právní úpravu platit zásada vycházející z účelu a podstaty vytápění. kriteriem k rozdělení nákladů je dosažená teplota v místnosti o určité velikosti. Nízké až nulové náměry poměrových indikátorů jsou důsledkem fyzikálně pochybené evropské normy EN 834. Poměrové měření VIPA tuto normu zásadně odmítá, neboť je v rozporu s právní úpravou a zvyklostmi jak v ČR, tak v SR.

Závěrem chceme vyjádřit obecný vztah k poměrovému měření. U systému, který respektuje i fyzikální podstatu měření a rozdělování se jedná a významný motivační faktor pro jednotlivé uživatele bytů. Na jednoduchém příkladu můžeme prokázat účelnost poměrového měření. Teplota v ložnici, která zpravidla je žádána nižší např. 17 °C mohu dosáhnout dvojím způsobem. Buď přiměřeně, nebo úplně zavřu radiátor, nebo radiátor nechám na plný výkon a otevřu okno. Energetický výsledek si každý dokáže představit. Uvedené „regulační zásahy“ jsou jednoznačně poplatné existenci nebo neexistenci poměrového měření. Z provedených porovnávacích měření jednoznačně vyplývá, že zavedením poměrového měření se sníží spotřeba o 20 až 30 %, výjimečně i více. Podmínkou dlouhodobě motivující k ekonomickému užívání tepla je existence fyzikálně důvěryhodných poměrových měřidel a fyzikálně důvěryhodného způsobu rozúčtování.

Ing. Josef Patočka, CSc. (VIPA CZ s.r.o.)

Nemozem suhlasit s Vami pan Patocka, pretoze je velmi velky rozdiel medzi rozpocitanymi nakladmi na teplo v spolocnych priestoroch podla nameru spotreby tepla v bytoch, to znamena velka spotreba tepla v byte znamena aj velky podiel na nakladoch na teplo v spolocnych priestoroch, alebo rozpocitanymi nakladami na teplo podla nameru PRVN spotreby tepla v spolocnych priestoroch, ale rovnakym dielom pre vsetkych vlastnikov bytov, bez ohladu na namer spotreby tepla v byte.

Naprosto suhlasim s Vami, niekedy je ovela lepsia fikcia, ze kazdy dostava rovnaky podiel tepla zo stupacky, ako komplikovat, uz tak komplikovane rozuctovanie nakladov.Pretoze niekedy snaha o spravodlivost vyrobi iba vacsiu nespravodlivost.

Suhlasim za predpokladu, ze su k dispozicii dva smerodatne udaje a to odobrane teplo radiatorom v kWh a priemerna teplota v miestnosti za vykurovane obdobie. Nie vtedy, ak je jednym parametrom namer dielikov PRVN. Ak je jedna velicina neista, je neisty aj vysledok....

My sa na jednej stane tvarime, ze spravodlivost je v tom, ze sa naklady na teplo rozuctuju na zaklade rovnakej dosiahnutej teploty v miestnosti, ci v byte, teda bez ohladu na to, kolko dany byt spotreboval tepla na dosiahnutu rovnaku teplotu. Na druhej strane sa tvarime, ze nevieme, ze na trhu realit s bytmi, rozhoduje o cene predovsetkym aj jeho energeticka narocnost. Preto su spodne byty, horne byty a krajne byty ovela lacnejsie, ako su byty stredne, pretoze sa od seba lisia prave energetickou narocnostou. Pretoze kazdy si kupuje byt podla toho,na co ma. A kazdy ma moznost a pravo volby, si kupit byt s inymi vlastnostiami. Na jednej strane nie je ochota respektovat energeticku narocnost bytu a je snaha vidiet spravodlivost pri rozpocitavani nakladov podla TQC a na druhej strane, ak chceme respektovat realitu trhu a ich ceny bytov, tak by sme mali rozpocitavat naklady prave podla TQD. Pretoze inak, stale chceme spajat kapitalizmus so socializmom, co je prave absurdita a potom sa vsetko znasilnuje, aby sme sa k tomu nejako priblizili. Ale realitny trh deformovat nechce nikto, ten nech sa sprava trzne,ceny su volne...... ale nasledne.......nastava absurdistan.

Za odpoveď Vám veľmi pekne ďakujem.

Vážený pane,

vzájemná komunikace by se mohla rozšířit v důsledku podávání důkazů k jednotlivým tvrzením. Jednotlivá tvrzení z mé strany je nutno chápat jako teoreticky odvozená a prakticky vyzkoušená na mnoha tisících rozúčtování. Rovněž většina Vašich tvrzení, pokud je v rozporu s našimi výsledky by měla být fyzikálně zdůvodněna. Chtěl bych se opět jenom krátce a heslovitě vyjádřit k některým Vašim tvrzením. S odkazem na jednotlivé Vaše odstavce.

Nikde netvrdím, že rozúčtování na každou místnost je komplikované. Takto to sami provádíme.

Poměrové měřidlo prostřednictvím bezrozměrného čísla vyjadřuje intenzitu využívání otopného tělesa. Spolu s dalším údajem (plocha místnosti nebo jmenovitý výkonu otopného tělesa) lze vyjádřit podíl místnosti na celkových vytápěcích nákladech domu.

Správné, ale komplikované bez možnosti kontroly uživatelem bytu.

Tvrzení, že teplo se nedá spravedlivě rozpočítávat a tím ani náklady na vytápění je zavádějící. Teplo se dá rozpočítávat a tím i náklady s určitou mírou nepřesnosti, ale s rostoucí přesností a tím i spravedlivostí rostou náklady rozúčtování. Náklady na zpřesnění musí být v relaci s úsporou nákladů.

Tvrzení, že poměrové měření nic neušetří, sám vyvracíte konstatováním, že úspora je dána odpovědností uživatele bytu. Tato zodpovědnost je podmíněna poměrovým měřením. Tvrzení, že mají všichni stejnou teplotu v bytě, není pravdivé. Kdyby tomu tak bylo, poměrové měření by bylo zbytečné.

Funkce poměrového měření není v kontrole, jak uživatelé bytů nastavují termohlavici, ale v určení podílu úhrady jako důsledek nastavení termohlavic.

Z uvedených tabulek vyplývá, že byl překročen fyzikálně možný poměr mezi minimální a maximální úhradou. Skutečné a měřené hodnoty jsou vzájemně v rozporu. O takovémto poměrovém měření lze skutečně tvrdit, že je dlouhodobě nepoužitelný.

Pokud se týká jednotlivých bodů mé dřívější odpovědi, doporučuji znovu si je pozorně přečíst a pokusit se pochopit jejich zkráceně vyjádřenou podstatu. Úvahy o tom, že do kotle by se nemělo dávat palivo, ale náklady na toto palivo může vést k domněnce, že chléb není nutné nakupovat, ale náklady na nákup (peníze) je možné rovnou konzumovat.

S pozdravem Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.

Zásadní chybou je rozdělování na dodané teplo a rozdělování nákladů na teplo, i když je správně konstatováno, že tyto dvě rozdílné věci spolu souvisí. Jeho vstupní hodnota pro rozpočítávání je teplo vyjádřené cenou. Nerozpočítává se teplo, ale náklady na vytápění. Kriteriem pro rozdělení nemůže být podíl tepla, ale podíl nákladů vycházející z účelu vytápění. Tím vždy bylo a vždy bude dosažení žádané teploty v prostředí (místnosti) o určité velikosti (podlahové ploše).

Pokud se týká jednotlivých bodů mé dřívější odpovědi, doporučuji znovu si je pozorně přečíst a pokusit se pochopit jejich zkráceně vyjádřenou podstatu. Úvahy o tom, že do kotle by se nemělo dávat palivo, ale náklady na toto palivo může vést k domněnce, že chléb není nutné nakupovat, ale náklady na nákup (peníze) je možné rovnou konzumovat.

S pozdravem Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.

Isto je pár vecí na ktorých by sme sa zhodli.

Ale, keď prídem do obchodu a chcem chlieb. Dostanem do ruky tovar za ktorý dám predávajúcemu platidlo, peniaze.

Teplo je tiež tovar, ktorý nedostaneme do ruky, ale môžeme ho cítiť aj na ruke. No, dá sa merať za istých okolnosti. V bytových domoch sa merá, fakturačne na päte domu.

Ak meráme v bytoch pomerovým meraním. Čo spôsobuje na prístrojoch namerané jednotky, ks, dieliky? Energia. Nie peniaze! Ak by to boli peniaze, tak jedine ako otop.

Ako sa dá zmerať pociť, tepelná pohoda človeka? To je konečný efekt za ktorý by mal človek zaplatiť? V máji sa už nikto nepamätá, či sa cítil v pohode za predošlý rok, bolo mu teplúčko. Ale prístroje si pamätajú, dokonca až dva roky späť.

Ďakujem Vám za vaše názory.

asi bokom ale,
o koeficientoch a pomeroch ZZ:SZ pri rozpocitavani tepla rozhoduje
nadpolovicna vacsina vsetkych vlastnikov
nadpolovicna vacsina vlastnikov pritomnych na schodzi po uplynuti 1 hodiny

akosi sa k tomu nemozem dopatrat

dakujem

Nie! Nie si mimo, bokom. V dome sa rozhoduje nadpolovičnou väčšinou. V niektorých prípadoch dvoma tretinami. Ak nemá záujem rozhodovať väčšina, môže rozhodnúť aj menšina, ale v súlade so zákonom 182/1993, § 14.

V odseku 2 § 14 nie je uvedené o čom môže rozhodovať menšina. No definuje presne o čom musí rozhodnúť nadpolovičná väčšina, pripadne dve tretiny! O všetkom ostatnom môžu účastníci schôdze rozhodovať po jednej hodine konania schôdze, ak sa jej nezúčastnila väčšina podľa prezenčnej listiny.

Teda aj o základnej, spotrebnej zložke a koeficientoch polohy miestnosti v dome.

§ 14


(1) Vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome má právo a povinnosť zúčastňovať sa na správe domu a hlasovaním rozhodovať ako spoluvlastník o spoločných častiach domu a spoločných zariadeniach domu, spoločných nebytových priestoroch, príslušenstve a pozemku na schôdzi vlastníkov. Oznámenie o schôdzi vlastníkov musí byť v písomnej forme doručené každému vlastníkovi bytu alebo nebytového priestoru v dome minimálne päť dní pred dňom konania schôdze. Výsledok hlasovania oznamuje ten, kto schôdzu vlastníkov alebo zhromaždenie zvolal, a to do piatich pracovných dní od konania schôdze vlastníkov alebo zhromaždenia spôsobom v dome obvyklým.

(2) Pri hlasovaní na schôdzi vlastníkov sa rozhoduje nadpolovičnou väčšinou hlasov všetkých vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome, ak tento zákon neustanovuje inak. Ak počet zúčastnených vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome neumožňuje hodinu po začatí schôdze vlastníkov právoplatné hlasovanie, rozhoduje sa nadpolovičnou väčšinou zúčastnených ; to neplatí, ak ide o hlasovanie podľa odseku 3, § 7a ods. 1, § 7c ods. 2 písm. i) a ods. 3, § 8a ods. 1 a 5, § 8b ods. 2 písm. i) a ods. 3, § 10 ods. 1 a § 16 ods. 3 a 4.

Podrobnosti nájdeš v druhej prišpendlenej téme. Aj novelu. Poštuduj, prípadne sa opýtaj.

dik moc.

Len sa chcem uistiť, lebo aj mi sme už dvakrát rozhodovali o pomere len prítomnou väčšinou na schôdzi.

§ 8a

(1) Vlastníci bytov a nebytových priestorov v dome uzatvoria so správcom písomnú zmluvu o výkone správy. Zmluva o výkone správy, jej ZMENA alebo jej zánik sa schvaľuje nadpolovičnou väčšinou hlasov všetkých vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. .....

Nakoľko spôsob vyúčtovania tepla je v zmluve o výkone správy, naozaj stačí rozhodovanie nadpolovičnej väčšiny prítomných na schôdzi po hodine začatia?

Za istých okolnosti máš pravdu. Ide oto ako je napísana zmluva. Podstatné veci by sa mali týkať správcu a jeho činnosti v prospech domu. Rozhodovanie o FOaÚ a o službách, plneniach by mali byť prílohy zmluvy. O tých prílohach by sa rozhodovalo podľa § 14 odsek 2, druhej vety. Pre istotu by to mohlo byť aj v zmluve uvedené.

Ak by bol spôsob rozdelenia pevne zakotvený v zmluve tak by mala rozhodovať nadpolovičná väčšina. Ak si tak rozhodnu, nemôže spôsob schváliť prítomná menšina na schôdzi.

Pan docent,

skusam tu reagovat s nadejou, ze sa obcas vraciate na toto forum, kedze ste mu venovali neurekom Vasho urcite vzacneho casu.

Co nam napisete na takuto v nasledujucom popisanu skutocnost v nasom obytnom dome? Byt uprostred, teda nie okrajovy, je trvale nevykurovany (ma lokalne kurenie, ale kedze je neobyvany, toto je uplne vypnute; mame to moznost kontrolovat, kedze sa vyuzivaju povodne vodorovne rozvody vykurovania bytu, ktore su ciastocne aj v spolocnych priestoroch ). Jeho majitel nam vsak tvrdi, ze ho "temperuje" a ze v nom dosahuje teplotu 19 stupnov. Byt nad tymto bytom nevie dosiahnut vyssiu teplotu ako 19 stupnov a byt pod tymto bytom rovnako nevie dosiahnut vyssiu teplotu ako 19 stupnov aj ked sa nastavia termostaticke hlavice na maximum. Ine byty, dokonca okrajove, dosahuju teplotu 22 stupnov ak si ju zelaju, ktora je nastavena ako pozadovana v bytoch na regulacii kondenzacnych kotlov. Mame lokalnu kotolnu, s vlecnou regulaciou na tuto pozadovanu teplotu bytov od vonkajsej teploty, na ktoru je napojenych 12 z celkovo 16 bytov v bytovom dome. Teda ono sa skutocne javi, ze panelakove bytove sustavy v Ceskoslovensku boli projektovane na spolocne vykurovanie a teplo medzi bytmi sa siri s velkou intenzitou ("mají všichni stejnou teplotu v bytě, je pravdivé nebo nepravdive?). Rekonstruovat byty, aby sa dosiahla vysoka izolacna schopnost stropov, podlah a susediacich stien asi nebude riesenim, ktore by ste navrhovali alebo schvalovali. Hoci taketo navrhy padaju aj od odbornikov, ktori sa zapodievaju celkovou efektivnostou vykurovania velkych obytnych domov a nakladov s tym spojenych (rekonstrukcia so zateplovanim susediacich stien bytov i na spolocne priestory by bola navratna?).

Predom dakujem za odpoved.

Problém jemne neriešiteľný.
1. Rozúčtovanie asi robíte podľa 358/2009 paragraf 5 bod 2 ( čiže platí aj s individuálnym vykurovaním) a následne aj paragraf 7 bod 3. písmeno b. čiže + 25% navýšenie
2. ako sa robilo vyregulovanie ? ak sa odpojil po, je rozhodené, a je potreba ho znovu urobiť na jeho náklady
3. on nemusí temperovať, lebo teplota v stredovom byte prakticky neklesne pod 18-19 stupňov C. Voľakedy bolo stanovené na aké teploty sa vykurujú jednotlivé miestnosti a myslím, že aj z týchto predpokladov sa vychádza pri vyregulovaní systému. t.z. nechová sa podľa základných podkladov výpočtov a tým aj vyregulovanie nefunguje.
4. je možné nakonfigurovať susedné miestnosti ako miestnosti s nevykurovanou strechou / pivnicou podľa prílohy 2 k vyhláške 630/2005 bod 1 poprípade bod 2. a podľa toho platiť - ale toto nerieši nedokúrenosť bytov
5. je možné vymeniť radiátory za "silnejšie" a vyregulovať ...

BOD 4. a 5. nerieši ak "temperovaný byt susedmi" začne normálne kúriť. Je vhodné sa zamyslieť a urobiť prijateľný kompromis s majiteľmi okolitých bytov

Kámo, ďakujem. Ale Kvaka dala na moju radu. A oplatilo sa jej, nie len jej.

Nebola a nebude to tvoja presnosť a potieranie toho na čom sa vlastníci konkrétneho domu dohodnú. Nikdy sa nedohodnú presne, aspoň pri rozdelení nákladov za teplo, alebo dodaného tepla. Ale, najprv je to teplo, potom teplota z tepla v °C a potom tepelná pohoda, ale v akých jednotkách? Keď niekomu stačí 17 °C a niekomu nestačí ani 24 °C.

A potom vysvetli prečo, niektorí ľudia, vlastníci chodia v lete v krátkom rukáve aj len pri 17 °C a v zime je im pri teplote 20 °C v byte zima? Pritom vonku je plusová teplota, nízka, ale je plusová. Aká je technická jednotka tepelnej pohody konkrétnej osoby?

Re: Merače tepla - odpisovanie stavov