škoda že si nepísal na jesen,lebo vždy sa mi nejaké zakorenia ked ležia na zemi,ale pred zazimovaním som všetko odstránila,aby neprekážali pri zakrytí,ale ešte mám jeden mladý ak nezmrzol môžem ti ho podarovať,já som figovník dostala odrezok od strýka asi pred 14-15 rokmi

juuuj bol by som velmi rad

Budem ti oponovat, ja mam minimalne dve odrody, ktore plodia na novom "dreve" cize su "skladnejsie" na zazimovanie a robi sa to tak, ze sa uplne ostrihaju a necha sa len zakladny kmen napr. v tvare T ako to robia Japonci a su potom lahsie zazimovatelne a z odrezkov sa da robit plno novych figovnikov. Jedina ich nevyhoda je, ze davaju len jednu urodu do roka na cca metrovom vyhone ktory urobia za sezonu...

pre tých, čo zháňajú figovník mám kontakt na Bambusa, ktorý ich ponúka po 8,30 EUR. Dnes nám vhodili jeho ponuku ovocných stromkov do schránky.
mobil. 0905204529 BA

To snáď nemyslí vážne,za figovník toľké prachy,veď to sa množí tak ako vŕba

Pestovanie figovníka

Figovník ako subtropický ovocný ker sa pestuje na južnom Slovensku už niekoľko storočí. Rástol vo vinohradoch, kde ho vysádzali do voľnej pôdy. Dnes ho s obľubou pestujú v záhradkách na mieste chránenom pred mrazivými vetrami. V chladnejších oblastiach Slovenska sa osvedčilo kontajnerové pestovanie s prenášaním pred zimou do interiéru.

Rod Ficus s jeho asi 700 druhmi sa radí do čeľade morušovitých, ktoré rastú ako stromy, kry alebo liany. Rastliny obsahujú biely lepkavý latex, ktorého súčasťou je aj kaučuk. Na pokožku pôsobí dráždivo. Ficus carica sa zo svojej domoviny Ázie rozšíril takmer do všetkých subtropických oblastí sveta. Plantážnicky sa pestuje pre výživné a chutné plody. Na miestnych trhoch sa figy predávajú čerstvé i sušené. Čerstvé obsahujú asi dvadsaťpäť percent cukrov, sušením sa cukornatosť zvýši až na päťdesiat percent. Potom sa dajú dlhodobo skladovať.

Figovník je opadavý ker. U nás sa pestujú aklimatizované partenokarpické odrody, ktoré dorastajú do výšky dva až tri metre. Plody vyrastajú po jednom v pazuchách listov bez zjavného kvitnutia. V závislosti od mikroklimatických podmienok dozrievajú približne o tri mesiace, čiže od polovice augusta do jesene. Vývin plodov z letnej rastovej fázy sa na jeseň zastaví a v priebehu zimy zmrznú. Na rastlinách pestovaných v kontajneroch dozrievajú dve úrody.

Výsadba a pestovanie
Do voľnej pôdy vysádzame aspoň dvojročné rastliny, pretože v prvom roku po rozmnožení nemusí byť drevo dostatočne vyzreté a po zimných mrazoch by rastlina mohla uhynúť. Dospelý figovník vydrží bez poškodenia mrazy do –15 °C. pri silnejších omrznú konce výhonkov, čo však rastline neuškodí. Počas tuhých zím a na nechránenom stanovišti vymŕzajú figovníky až po zem. V nasledujúcom roku vypučia od koreňa a o rok neskôr znovu rodia. Boli však aj také zimy, kedy nasadené plody prezimovali a na jar pokračovali v raste.

Pretože figovníku vyhovuje slnečná a výhrevná poloha, vysadíme ho na miesto chránené od vetrov, napríklad k južnému múru. Slnečný úpal mu neškodí. Do vykopanej jamy štyridsať krát štyridsať centimetrov rozhodíme tridsať gramov Cereritu alebo iného, pomaly rozpustného hnojiva. Rastlinu môžeme vysadiť o desať až dvadsať centimetrov hlbšie, ako rástla v kontajneri. Tak bude chránená najmä v prvom roku pred možným zmrznutím. Preventívne môžeme figovník chrániť pred silnými mrazmi tak, že aspoň do polovice výšky ho zakryjeme čečinou alebo iným suchým rastlinným materiálom.

Figovník pestovaný v kontajneri presádzame prvých päť rokov vždy na jar. Použijeme zmes záhradnej pôdy, kompostu a piesku v pomere asi 2:1:0,5, ktorá má mať neutrálnu reakciu. Na liter substrátu pridáme zásobné hnojivo – dva gramy Cereritu, NPK alebo podobné hnojivo. V ďalších rokoch presádzame v troch až štvorročných intervaloch. Pritom nemusíme použiť vždy väčší kontajner, ale časť koreňov aj so zeminou po celom obvode odrežeme a do rovnako veľkého kontajneru doplníme čerstvú zeminu. Prihnojujeme každoročne na jeseň zapracovaním do pôdy pod celou korunou päť až desať kilogramov maštaľného hnoja, prípadne pomaly rozpustného granulovaného hnojiva. Rastlinu pestovanú v kontajneri môžeme prihnojovať každé dva týždne až do augusta tekutou hnojivou zálievkou, napríklad 0,2% roztokom Harmavitu.

Figovník s nasadenými plodmi môže následkom nedostatku vlahy plody zhodiť. Rastlinu v kontajneri zalievame až po miernom presušení povrchu zeminy. Škodí mu aj dlhodobo rozbahnená pôda. Rastlinu vo voľnej pôde zalievame do augusta počas rastu plodov len pri nedostatku dažďov. Pri dlhodobo premokrenej zemine v čase dozrievania plodov tieto praskajú.

Rez
Rezom docielime požadovanú veľkosť i tvar rastliny a predovšetkým pravidelnú úrodu. Figovník znáša rez veľmi dobre a následne bohato rozkonáruje. Nerezané rastliny majú riedke a príliš dlhé prírastky a až v neskorších rokoch sa tvoria kratšie. Preto v prvom roku po rozmnožení skrátime v predjarí hlavný výhonok na päť až šesť púčikov. Rastlina sa rozkonári a budeme ju pestovať s tromi až piatimi hlavnými kmienikmi vo forme kra. Pestovanie s jedným kmienikom je obtiažne. Bočné výhonky skracujeme na tri až päť púčikov, odstraňujeme kolmé konkurenčné, križujúce a dovnútra korunky rastúce konáriky. Rastlinu v kontajneri môžeme rezať rovnako, ale pre udržanie menšieho vzrastu a bohatej rodivosti je vhodný nasledovný rez, ktorý vykonávame až po výchovnom reze: na konárikoch s vyrastajúcimi plodmi odstránime – vylúpneme terminálny a všetky bočné púčiky okrem dvoch spodných. Po zobratí úrody tieto odrodené konáriky odrežeme. Medzičasom z dvoch spodných púčikov vyrástli nové konáriky s plodmi, ktoré zrežeme počas rastu za tretím až štvrtým plodom. Na jar jeden z dvoch konárikov odstránime a druhý skrátime na jeden až dva púčiky. Celý cyklus rezu môžeme každoročne opakovať.

Rozmnožovanie
Figovník rozmnožujeme zakorenením odrezkov. V januári, keď je teplota nad 0 °C, narežeme výhonky, z ktorých na odrezky použijeme strednú časť hrubú desať až pätnásť milimetrov. Odrezky upravíme na dĺžku desať až pätnásť centimetrov s tromi až štyrmi púčikmi. Nemali by ešte roniť latex. Rezné rany necháme zasušiť asi dva dni pri teplote okolo 10 °C a ošetríme ich fungicídnym prípravkom proti plesni, prípadne ich môžeme zasypať práškovým stimulátorom. Odrezky napicháme až po vrchný púčik do zmesi agroperlitu, hrubého piesku a odkyslenej rašeliny. Umiestnime ich do miestnosti s teplotou 20 až 25 °C a substrát udržujeme mierne vlhký. Do štyroch až šesť týždňov zakorenia. V priebehu ďalšieho mesiaca ich rozsádzame veľmi opatrne, pretože mladé korene sú veľmi krehké. Po presadení pestujeme rastliny v polotieni a postupne ich privykáme na priame slnko.

Choroby a škodcovia
Chorobami u nás figovníky netrpia. V nevetranom skleníku sa občas môžu na mladých rastlinách objaviť molice. Na praskajúcich plodoch môžu škodiť mravce a osy, ktoré láka sladká vôňa dužiny.

..tak je to možné, ale já som o takom ešte nepočula,ako sa ten figovník volá?

Bohuzial meno neviem, patri medzi mojich cca desat "no name" odrod ktore mam (pocet sa stale meni) mozes foto vidiet v galerii na Fikovniky.com (Pepe-BA) Mam ju pod nazvom velkoploda.
K dalsiemu prispevku co si napisala tiez by som mal vyhrady k mnozeniu... Ako sme uz rozoberali na fikovnikoch vo fore je to individualne od odrody ktora ako zakoreni... su odrody ako napr. Hardy Chicago ktore je na mnozenie problematicke a u mna jedna "no name" pod nazvom Petrzalka ktoru sa mi nedari z odrezkov mnozit...

Ak chcete mať figovník pekný a pritom skladný, tak by som nestrihal raz za rok radikálne, pretože sa tak pripravujete o tú najdôležitejšiu prvú úrodu, ale radšej začtipovať za zelena v lete za každým 4 listom napríklad. Takto vypestujete kompaktný krček ktorý nebude nadrozmerný a pritom nebudete mať metlu s asi metrovými výhonmi ktoré navyše urobia len druhú úrodu, ktorá nemusí pri každej odrode v našich podmienkach aj dozrieť.

Pan Danek, pisal som o uplne niecom inom, ako o "klasickom" figovniku ktory dava viac urod do roka...
Zopar foto na strankach...


sugimecha.exblog.jp/3320779/
blogs.yahoo.co.jp/ikfarm/folder/1249562.html
hawaiifruit.net/hamafig/index.html

ahojte figovnik mam asi rok minuly rok rodil normalne ale asi pred mesiacom mal uz celkom velke tohtorocne zarodky plodov a zrazu ich zhodil...co s tym mam robit? niekde som citala ze nie vsetky su samoopelive myslite ze problem je v tom alebo? mam ho dnu taky polotien ani extra teplo ani zima. za odpoved vopred dakujem

Ako vyzeraju po zime Vaše figovníky?

Zdá sa, že oba stromky vymrzli. Uvidíme, či obrašia na vetvách, alebo odspodu z pôvodného pňa. V najhoršom prípade vymrznutý odpílim a dorastie nový z pôv.pňa.

U mna v nevykurovanom sklenniku vsetky zalohy v poriadku uz maju aj male listky a vonku predbezne skody neviem naratat, lebo na ziadnej este nie su naznaky prebudenia...

Nemáte prosím niekto zvyšný figovník- bud zakorenený , alebo odrezok?

FÍKOVNÍK /Ficus carica/
Nejméně náročná rostlina, vhodná pro každého začátečníka.
Fíkovník je subtropická rostlina, domovem je pravděpodobně Indie nebo Malá Asie, kde roste divoce. Botanicky fíkovník patří do čeledi morušovitých. Plody se konzumují v čerstvém stavu neboť jsou šťavnaté a jemné.
Fíkovník kvete stejně jako ostatní semenné rostliny, avšak květ není patrný, jelikož probíhá uvnitř plodenství.
Pokud se pěstuje venku ve volné půdě, vyžaduje veliké množství slunečných dní a dlouhý suchý podzim. V průběhu vegetace je hodně náročný na vodu, v době dozrávání plodů zálivku omezíme.
Dobře vyzrálé výhony snesou teploty -15 až -20o C, rašící větvě však může poškodit i mrazík -5o C. Pokud omrzne, spolehlivě regeneruje. Starší rostliny jsou odolnější. Roste téměř v každé půdě, nejlepší je půda hlinitopísčitá, přiměřeně vlhká.
Rozmnožování:
Řízky odebíráme z plodonosné rostliny, dlouhé 20 - 30 cm. Nejvýhodnější je odříznout polovyzrálý letorost a vložit jej do nádoby s vodou, kterou neměníme, jen doplňujeme v případě potřeby. Teplota by měla být kolem 25o C. Vcelku spolehlivě do měsíce pustí kořínky, potom zasadíme do lehké zeminy. Řízkovance někdy nasazují plody tentýž rok.


Teplota: Od jara do podzimu (tj. od posledních do prvních mrazíků) možno pěstovat venku nejlépe na teplém místě, v zimě vyhovují teploty lehce nad bodem mrazu. Na jaře nutno zvykat rostlinu na venkovní umístění postupně. V nejteplejších oblastech ČR lze zkusit některé zvlášť odolné odrůdy pěstovat celoročně venku, ale je nutné zajistit dobrou ochranu proti mrazům.
Umístění: Skleník, byt, balkón, zimní zahrada, přes léto venku, slunné místo, nejlépe u jižní stěny domu.
Zálivka: V době růstu a nasazování plodů má být zálivka bohatá,v době dozrávání plodů množství vody poněkud omezit, aby plody nepraskaly. V zimě, kdy rostlina shodí listy, nutno zálivku omezit na minimum. Po skončení období klidu zálivku i výživu obnovit, při přehnaném hnojení však porostou hlavně listy, méně už plody.
Přesazování: Každým rokem na podzim. Substrát nemá obsahovat vysoké dávky dusíku, má být dobře propustný, výživný, s vyšším obsahem jílu a pH od 6 do 7,8.
Množení: Vegetativně řízky 20 až 30 cm dlouhými, které se řežou z jednoletého dřeva. Řízky se řežou v pozdní zimě a ukládají se po ošetření kyselinou indolylmáselnou na 4 týdny do vlhkého písku nebo pilin při pokojové teplotě.
Sklizeň: Plody raných odrůd dozrávají za 80 až 100 dní, pozdní odrůdy za asi 125 dní od opylení. Někdy uzrávají na rostlině dva druhy plodů: Jedny dozrávají z plůdků, které na rostlině přezimovaly a ty dozrávají v létě a jsou větší a říká se jim "breba". Druhý druh plodů je z běžného roku, dozrávají na podzim, jsou bohatší, ale méně šťavnaté. Plody určené k sušení se nechávají na stromě přezrát, trhají se, až když stopky vadnou. Nejvyšší úrody smokvoně dosahují asi v 7. roce života.

Množení fíkovníků:
Fíkovníky se množí velice jednoduše, neboť poměrně snadno zakořeňují. Existuje několik metod přičemž jednou z nejspolehlivějších je kopčení, kterou se zde ale nebudeme zabývat, neboť je určena jen pro větší rostliny, které již máme na zahradě, nebo v kontejneru. Její výhodou je, že získáváme brzy velkou a silnou rostlinu po pár měsících. Nyní se ale zaměříme na nejrozšířenější způsob a tím je řízkování, přičemž tuto metodu aplikujeme vždy za použití zimních nebo letních řízků. V našich podmínkách je lepší použít ty zimní.
Nejprve odstřihneme řízek velikosti 7 - 15cm o tloušťce tužky, nebo prstu. Nejlepší jsou ty co obsahují spodní část z loňského dřeva. V případě množení více druhů odrůd je dobré označit každý viditelně permanentním popisovačem odolným vůči pobytu ve vlhkém prostředí, aby nedošlo k nechtěným záměnám. Poté je namočte do nějakého slabšího fungicidního roztoku typu Previcur na 30-60 sekund a opláchněte je pod tekoucí vodou. Nakonec je obalte vlhkým, nikoli však mokrým papírem, nebo novinami a uzavřete do zip-lock igelitového sáčku.
Nyní přichází na řadu stratifikace. Tuto provádíme tak, že se budeme snažit řízky uchovávat v teplotě kolem 1-4C v lednici po dobu minimálně 30 dní. Tímto způsobem je můžeme skladovat i rok. Snažte se ale, aby se na nich neobjevila plíseň a pokud se tak stane okamžitě ji odstraňte a ošetřete opět fungicidním roztokem. Některé odrůdy jako Alma, Brunswick, Kadota nebo LSU Purple potřebují jen 30 dní stratifikace. Jiné jako Celeste a Brown Turkey potřebují nejméně 60 dnů, lepe však 90. Dejte si pozor, aby v ledničce nezmrzly a teplota zde byla mírně nad nulou. Teploty pod bodem mrazu by vytáhly veškerou vlhkost z řízku a tyto by byly okamžitě znehodnoceny. Ideální pozicí je spodní část chladničky, která je určena na přechovávání zeleniny. V našem případě bych doporučil stratifikovat zhruba do dubna.
Po 30-90 dnech začneme řízky zakořeňovat v kontejnerech. K zakořeňování můžeme použít čiré plastové PET láhve, případně průhledné půllitrové plastové kelímky ve kterých můžeme sledovat jak jednotlivé řízky prosperují a jaký vytvářejí kořenový systém. Ideální PET lahví je dle mých zkušeností 1.5l láhev od Nestea čaje ze které odstřihneme nůžkami horní část a ve spodní části nejlépe rozehřátou mikro pájkou uděláme několik dírek pro odtok přebytečné vody. Nyní je nutné připravit směs pro zakořeňování, kde použijeme mix mleté rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Důležité je, aby byla tato směs velice kompaktní. Jakmile bude připravena, naplníme jí připravené láhve.
Do takto připravených nádob vkládáme řízek 1/2 až 3/4 hluboko. Připravené a zasazené řízky i s láhvemi vložíme do nádoby naplněné vodou a necháme je v ní stát přes noc, aby se dostatečně nasákly. Druhý den nádoby umístíme na velice světlé, ale ne slunečné místo. Okolní teplota by se měla pohybovat ideálně kolem 21C. Pokud nemůžete udržet takovouto, nebo vyšší teplotu je nutné použít alespoň spodní přitápění, aby substrát dosahoval této teploty. Horní část překryjeme nějakým izolačním materiálem jako například nějaký pevnější, čirý igelitový sáček, aby bylo možné udržovat vyšší vzdušnou vlhkost. V přápadě použití plastových kelímků, je vhodne umístit na horní část druhý kelímek s alespoň jednou dírou pro odpar nadměrné vlhkosti. Tento kryt by se nemněl dotýkat řízku.
Pokud budou tyto podmínky dodrženy, mněl by řízek poměrně brzy prokořeňovat samozřejmě v závislosti na druhu použité odrůdy. Nezavlažujte substrát do doby, než bude poměrně suchý. Občas vyzkoušejte láhev potěžkat a pokud je velice lehká je čas na závlahu, kterou můžeme opět vyřešit postavením nádob do vody přes noc, nebo zaléváním do podmisky. Jakmile se objeví první malé lístky, sejmeme opatrně horní kryt a budeme se snažit rostlinu přivykat na sušší vzduch. Listy ještě neznamenají, že řízek kvalitně zakořenil. Stav kořenového systému můžeme lehce kontrolovat, neboť je láhev průhledná. V žádném případě nepřihnojujeme a počkáme až rostlina vytvoří bohatý kořenový systém, teprve potom přesazujeme do klasického pěstebního substrátu. Buďto můžeme použít klasický zahradní, ale ideální je směs kompostované země vylehčené perlitem (7 dílů), čisté rašeliny (3 díly), ostrého písku (3 díly) a drceného dolomitického vápence.
Článek byl převzat se svolením p. T. Miksy ze stránek: http://www.fikovniky.com/

..no zatial nerašia snád prezimoval už som ho odokryla,ale zostalo zima dúfam že to neuškodí

Neodolala som. Kúpila som si figovník v Baumaxe. Taký maličký 14 cm. Ale nejak ho chcem mať. Na čo mám 16 m balkón ak ho nevyužijem???

stále neraší dúfam že prezimoval a nezmrzol

Ak ho mas volne vysadeny v zemi, staci ho poliat vodou aby bolo vidiet ci ma kmen a haluze po namoceni zelenkaste... ak su casti hnede tak z tych nic nebude lebo su vymrznute...
Moj ma z casti "omrzliny" a to som ho po siedmich rokoch prvy krat zakryval lebo som ocakaval podla predpovedi tuhu zimu... po ine roky som to nerobil a bol v pohode a omrzali len konce...