FÍKOVNÍK /Ficus carica/
Nejméně náročná rostlina, vhodná pro každého začátečníka.
Fíkovník je subtropická rostlina, domovem je pravděpodobně Indie nebo Malá Asie, kde roste divoce. Botanicky fíkovník patří do čeledi morušovitých. Plody se konzumují v čerstvém stavu neboť jsou šťavnaté a jemné.
Fíkovník kvete stejně jako ostatní semenné rostliny, avšak květ není patrný, jelikož probíhá uvnitř plodenství.
Pokud se pěstuje venku ve volné půdě, vyžaduje veliké množství slunečných dní a dlouhý suchý podzim. V průběhu vegetace je hodně náročný na vodu, v době dozrávání plodů zálivku omezíme.
Dobře vyzrálé výhony snesou teploty -15 až -20o C, rašící větvě však může poškodit i mrazík -5o C. Pokud omrzne, spolehlivě regeneruje. Starší rostliny jsou odolnější. Roste téměř v každé půdě, nejlepší je půda hlinitopísčitá, přiměřeně vlhká.
Rozmnožování:
Řízky odebíráme z plodonosné rostliny, dlouhé 20 - 30 cm. Nejvýhodnější je odříznout polovyzrálý letorost a vložit jej do nádoby s vodou, kterou neměníme, jen doplňujeme v případě potřeby. Teplota by měla být kolem 25o C. Vcelku spolehlivě do měsíce pustí kořínky, potom zasadíme do lehké zeminy. Řízkovance někdy nasazují plody tentýž rok.
Teplota: Od jara do podzimu (tj. od posledních do prvních mrazíků) možno pěstovat venku nejlépe na teplém místě, v zimě vyhovují teploty lehce nad bodem mrazu. Na jaře nutno zvykat rostlinu na venkovní umístění postupně. V nejteplejších oblastech ČR lze zkusit některé zvlášť odolné odrůdy pěstovat celoročně venku, ale je nutné zajistit dobrou ochranu proti mrazům.
Umístění: Skleník, byt, balkón, zimní zahrada, přes léto venku, slunné místo, nejlépe u jižní stěny domu.
Zálivka: V době růstu a nasazování plodů má být zálivka bohatá,v době dozrávání plodů množství vody poněkud omezit, aby plody nepraskaly. V zimě, kdy rostlina shodí listy, nutno zálivku omezit na minimum. Po skončení období klidu zálivku i výživu obnovit, při přehnaném hnojení však porostou hlavně listy, méně už plody.
Přesazování: Každým rokem na podzim. Substrát nemá obsahovat vysoké dávky dusíku, má být dobře propustný, výživný, s vyšším obsahem jílu a pH od 6 do 7,8.
Množení: Vegetativně řízky 20 až 30 cm dlouhými, které se řežou z jednoletého dřeva. Řízky se řežou v pozdní zimě a ukládají se po ošetření kyselinou indolylmáselnou na 4 týdny do vlhkého písku nebo pilin při pokojové teplotě.
Sklizeň: Plody raných odrůd dozrávají za 80 až 100 dní, pozdní odrůdy za asi 125 dní od opylení. Někdy uzrávají na rostlině dva druhy plodů: Jedny dozrávají z plůdků, které na rostlině přezimovaly a ty dozrávají v létě a jsou větší a říká se jim "breba". Druhý druh plodů je z běžného roku, dozrávají na podzim, jsou bohatší, ale méně šťavnaté. Plody určené k sušení se nechávají na stromě přezrát, trhají se, až když stopky vadnou. Nejvyšší úrody smokvoně dosahují asi v 7. roce života.
Množení fíkovníků:
Fíkovníky se množí velice jednoduše, neboť poměrně snadno zakořeňují. Existuje několik metod přičemž jednou z nejspolehlivějších je kopčení, kterou se zde ale nebudeme zabývat, neboť je určena jen pro větší rostliny, které již máme na zahradě, nebo v kontejneru. Její výhodou je, že získáváme brzy velkou a silnou rostlinu po pár měsících. Nyní se ale zaměříme na nejrozšířenější způsob a tím je řízkování, přičemž tuto metodu aplikujeme vždy za použití zimních nebo letních řízků. V našich podmínkách je lepší použít ty zimní.
Nejprve odstřihneme řízek velikosti 7 - 15cm o tloušťce tužky, nebo prstu. Nejlepší jsou ty co obsahují spodní část z loňského dřeva. V případě množení více druhů odrůd je dobré označit každý viditelně permanentním popisovačem odolným vůči pobytu ve vlhkém prostředí, aby nedošlo k nechtěným záměnám. Poté je namočte do nějakého slabšího fungicidního roztoku typu Previcur na 30-60 sekund a opláchněte je pod tekoucí vodou. Nakonec je obalte vlhkým, nikoli však mokrým papírem, nebo novinami a uzavřete do zip-lock igelitového sáčku.
Nyní přichází na řadu stratifikace. Tuto provádíme tak, že se budeme snažit řízky uchovávat v teplotě kolem 1-4C v lednici po dobu minimálně 30 dní. Tímto způsobem je můžeme skladovat i rok. Snažte se ale, aby se na nich neobjevila plíseň a pokud se tak stane okamžitě ji odstraňte a ošetřete opět fungicidním roztokem. Některé odrůdy jako Alma, Brunswick, Kadota nebo LSU Purple potřebují jen 30 dní stratifikace. Jiné jako Celeste a Brown Turkey potřebují nejméně 60 dnů, lepe však 90. Dejte si pozor, aby v ledničce nezmrzly a teplota zde byla mírně nad nulou. Teploty pod bodem mrazu by vytáhly veškerou vlhkost z řízku a tyto by byly okamžitě znehodnoceny. Ideální pozicí je spodní část chladničky, která je určena na přechovávání zeleniny. V našem případě bych doporučil stratifikovat zhruba do dubna.
Po 30-90 dnech začneme řízky zakořeňovat v kontejnerech. K zakořeňování můžeme použít čiré plastové PET láhve, případně průhledné půllitrové plastové kelímky ve kterých můžeme sledovat jak jednotlivé řízky prosperují a jaký vytvářejí kořenový systém. Ideální PET lahví je dle mých zkušeností 1.5l láhev od Nestea čaje ze které odstřihneme nůžkami horní část a ve spodní části nejlépe rozehřátou mikro pájkou uděláme několik dírek pro odtok přebytečné vody. Nyní je nutné připravit směs pro zakořeňování, kde použijeme mix mleté rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Důležité je, aby byla tato směs velice kompaktní. Jakmile bude připravena, naplníme jí připravené láhve.
Do takto připravených nádob vkládáme řízek 1/2 až 3/4 hluboko. Připravené a zasazené řízky i s láhvemi vložíme do nádoby naplněné vodou a necháme je v ní stát přes noc, aby se dostatečně nasákly. Druhý den nádoby umístíme na velice světlé, ale ne slunečné místo. Okolní teplota by se měla pohybovat ideálně kolem 21C. Pokud nemůžete udržet takovouto, nebo vyšší teplotu je nutné použít alespoň spodní přitápění, aby substrát dosahoval této teploty. Horní část překryjeme nějakým izolačním materiálem jako například nějaký pevnější, čirý igelitový sáček, aby bylo možné udržovat vyšší vzdušnou vlhkost. V přápadě použití plastových kelímků, je vhodne umístit na horní část druhý kelímek s alespoň jednou dírou pro odpar nadměrné vlhkosti. Tento kryt by se nemněl dotýkat řízku.
Pokud budou tyto podmínky dodrženy, mněl by řízek poměrně brzy prokořeňovat samozřejmě v závislosti na druhu použité odrůdy. Nezavlažujte substrát do doby, než bude poměrně suchý. Občas vyzkoušejte láhev potěžkat a pokud je velice lehká je čas na závlahu, kterou můžeme opět vyřešit postavením nádob do vody přes noc, nebo zaléváním do podmisky. Jakmile se objeví první malé lístky, sejmeme opatrně horní kryt a budeme se snažit rostlinu přivykat na sušší vzduch. Listy ještě neznamenají, že řízek kvalitně zakořenil. Stav kořenového systému můžeme lehce kontrolovat, neboť je láhev průhledná. V žádném případě nepřihnojujeme a počkáme až rostlina vytvoří bohatý kořenový systém, teprve potom přesazujeme do klasického pěstebního substrátu. Buďto můžeme použít klasický zahradní, ale ideální je směs kompostované země vylehčené perlitem (7 dílů), čisté rašeliny (3 díly), ostrého písku (3 díly) a drceného dolomitického vápence.
Článek byl převzat se svolením p. T. Miksy ze stránek:
http://www.fikovniky.com/